Ideální příchod na svět pro dítě, neboli "Porod bez násilí"
Přiznejme si.... všechno neprobíhá, tak jak bychom si přáli. Zkusme se přesto společně zamyslet, jak by měl vypadat ideální porod z pohledu novorozence.
Není to až taková věda, jak by se na první pohled mohlo zdát. Stačí poslouchat své srdce, přírodu a instinkty. Je nezbytné si uvědomit, jaká je výchozí poloha novorozence, v jakém prostředí se nachází předtím, než přijde na svět. Nachází se pod srdcem matky, v teplém a tmavém prostředí. Jeho sluch je neustále stimulován, zná zvuky z okolí, pouze tlumeně přes plodovou vodu. Ale hlavně zná všechny zvuky, které probíhají v těle matky. Polykání, kašlání, zvuk žaludku, praskání kostí a mimo dalších hlavně tlukot srdce. Vše je neustále v pohybu, pořád se něco děje, nezná pocit klidu. Čím více roste, tím více je zvyklí na dotek, bezpečí svého obalu, v kterém se nachází. Mysleme na tohle všechno, když přichází na svět. Stimulujme ho ihned po porodu, nenechávejme ho v prázdnotě.
Snažme se podmínky při porodu přizpůsobit, co nejvíce tomu, co dítě zná. Nechceme ho vyděsit, aby měl šok, strach a úzkost. Zajistěme, co největší přítmí, intimitu, minimum světla. Děťátko nezná ostré světlo, stejně tak nezná ruch a křik. Snižme hlasitost vlastního hlasu na minimum. Šeptejme a v tom nejlepším případě, nemluvme vůbec.
Ihned po porodu položme novorozence na břicho a hruď matky. Položme ho na bříško, nožičky hezky skrčené pod sebe, v poloze jemu tak moc známé. Dítě musí, chce a potřebuje cítit teplo své matky, stejně tak slyšet tlukot jejího srdce, cítit její vůni, slyšet její hlas. Ukažme mu něco, co zná, aby se cítil v bezpečí. Vynechejme zbytečné vážení, měření, otírání, nedej bože koupání a zavinování. Tohle je pro dítě neznáme prostředí, materiály, pohyby. Bude mít strach a cítit se v nebezpečí. (V dalších článcích se budu více věnovat tomu, jaké další přínosy má dítě po porodu nekoupat a nechávat mázek přirozeně vstřebávat) Maminky, nechme si přiložit novorozeňátko na své srdce, dejme mu pocit lásky a bezpečí. Jemnými doteky na jeho zádíčkách, hlaďme ho, laskejme, nechme ho ať si sám zkusí najít prs a přisát se, rozhodně ho nenutíme. Buďme takto nejdéle, co to jde. Snažme se minimálně hodinku. (O tom, proč je důležité dítě přiložit ihned kůži na kůži a kdy a jak má dojít k správnému přisátí k prsu se také budu věnovat v následujících článcích)
Další, velmi důležitá věc. Pupeční šňůra. Neodstřihávejme ji ihned po porodu. Celé měsíce sloužila, jako plíce a přísun potravy. Nechme jí v klidu dotepat, ať všechna krev odejde k dítěti, neberte mu ji. Je to poslední spojení dítěte s tím, co bylo. Pupeční šňůra také pomůže dítěti mít dostatek přísunu kyslíku. Z ničeho nic je nucené používat své plíce, to co do té doby neznalo. Nechme mu pupeční šňůru na pomoc dokud to jde. V ideální případě ji odstřihněme až po porodu placenty.
Tohle je to, co novorozenec potřebuje. Nic víc, nic míň. Lásku, pocit bezpečí, něhu, ohleduplnost a čas!
Pokud chceme miminko přece jenom vykoupat, děláme to láskyplně a něžně. Napusťme vanu, teplota by měla odpovídat tělesné teplotě, popřípadě 38 - 39 stupňů. Vložme miminko pomalu do teplé vody, podpírejte tělíčko. Voda je pro miminko známé prostředí, dětem dělá většinou velmi dobře a příjemně. Nechme miminko ve vodě tak dlouho, jak chce a potřebuje. Při vyndání novorozence z vody postupujeme stejně opatrně, jako při samotném vkládání do vody. Pomalu a pozvolně. Zabalme ho do nahřáté, bavlněné pleny a přiložme opět do těsné blízkosti našeho těla.
Porod není náročný pouze pro rodičku, ale i pro dítě samotné. Porod může ovlivnit nespočetné množství věcí v životě jedince, přestože si nikdo na vlastní porod nepamatujeme. Nevystavujme dítě strachu, který v něm může zůstat po zbytek života v různých podobách. Dítě by při porodu nemělo strachy plakat. Křičet, jednou, dvakrát? Ano. Ale rozhodně ne plakat strachy. Zkusme se vcítit, do jeho potřeb a pocitů. Instinkt, logické uvažování, příroda a mateřská láska nám napoví.
Na závěr, moje milé ženy, důležitá informace. Všechny bychom si přáli, aby náš porod probíhal, jako z příručky. Realita je bohužel často jiná, ale nikdy se za to neobviňujte a nic si nevyčítejte! Okolnosti často mění plán, to se prostě stává. Taková je realita, takový je život. Přijměme to, protože spokojená maminka = spokojené miminko.
S láskou
Adéla